Miroslav Wagner - ARCHIV & NOVÉ PRÁCE

Pro Miroslava Wagnera je od počátku písmo vzorem pro užitou i volnou polohu veškeré výtvarné práce. Nerozlišuje, jedno přirozeně ladí s druhým a navzájem se doplňuje. Napětí linií ve vymezené ploše, světlo a stín, ale i prázdno v ní je mu důležitým stavebním prostředkem. Úsporným počtem prvků míří k řádu v rovnováze jejich protikladů. Vše je mu rovnocenně účinné a vyvažované citem pro míru přesného záměru i ovládané náhody. Někdy pojmenované, jindy a častěji bez názvu, mluví ryzí formou, která je už sama plnohodnotným obsahem. Autor, narozený v Prostějově, se po osmadvaceti letech exilu vrátil domů. Dlouhou nepřítomností pozapomenutý, snad zůstal tu v paměti jen přátelům ze studií a hrstce zasvěcených. Daleko známější je v zahraničí, kde po nesnadných začátcích a následně úspěšných účastech na výstavách a v soutěžích našel si své místo především v oblasti grafického designu. V devadesátých letech stal se členem Mezinárodní grafické asociace ICOGRADA. Na Akademii pro reklamu a komunikaci v Düsseldorfu vyučoval typografii a grafický design, spolupracoval s tamní Německou operou na Rýně. Navrhoval pro ni plakáty a tiskoviny. Ilustroval a graficky upravil český exilový slabikář, jehož editorem byl Pavel Kohout a autorem textu Jiří Gruša. V Düsseldorfu se spřátelil s Františkem Kynclem, v Paříži s Romanem Kamešem,   Jiřím Kolářem a Janem Vladislavem.

Vedle prací na papíře a papírových koláží věnoval se průběžně fotografii a volné plastice. I ta je s grafikou, s kresbou a monotypem nebo jindy s akvarelem formou a cítěním jednotná, z plochy vynesena do prostotu v podobě linií v hliníku a akrylu. Už název výstavy napoví, že je tu setkáním staršího s novým. Komorností suchých jehel, střídmě barevných monotypů a sítotisků vyvažuje přetlak výbušnosti dvou výstav předchozích. Ztvárněním pohybu v klidu, svou střídmostí a úctou k řemeslu prostoupená práce vnáší spolu s podzimem do galerie ztišení a pevný řád.

Miroslav Koval