Viktor Kolář - Canada 1968-73

Už trochu pozornějšímu pohledu neunikne, že fotograf Viktor Kolář je hlubinným ponorem mnohem blíž postupům Josefa Sudka, než zběžné pouliční reportáži. Míří střídmou sevřeností snímku k nadčasovému jádru svého obrazu a jen zdánlivě je dokumentaristou náhodně zahlédnuté události. V záblesku její nevratné chvíle nalézá jeho niterné vazby a v proměnách místa vzájemné vztahy a situace lidí a věcí v něm zrcadlených. Jeho záznamy vypovídají o přítomnosti i nepřítomných, těch, co tu byli, co v nich zanechali stopu a znovu se vrací. Jsou pevným propojením místa a děje, v úplné souhře jedinečného okamžiku s každým zlomkem obrazové plochy i s prostorem v jeho celku. Především dobře zná a vstřebává v nich syrovou duši Ostravy v její až živelné nespoutanosti.

Vystavuje tu ale úzký okruh sedmnácti snímků z rozsáhlejšího souboru z doby pětiletého exilu, kam koncem osmašedesátého roku odešel s kamarádem Milanem Sklenářem. Ten se později usadil v Gallupu v Novém Mexiku. On sám se ale domů vrátil, i s vědomím toho, jaké potíže ho tady čekají. V nebezpečných životních podmínkách a těžkou fyzickou prací v odlehlé pustině molybdenového dolu v severní Kanadě se proti nim obrnil a daleko za mořem dohledal toho, čím je dnes jeho fotografie nezaměnitelná. Dozrál k ní a prosadil by se jistě i tam, ale rozhodl se pro návrat. Našel sílu a pročistil svou vlastní řeč, přímou a svobodnou i ve zdejších, nepříznivých podmínkách.

Volbou kanadského cyklu pro šumperskou výstavu obrací se ke kořenům své dosavadní cesty, k jejím prapočátkům. Vystavený soubor je tak klíčem k celé rozsáhlé, a přece uměřené výpovědi dominantního fotografa Ostravy. K fotografiím publikovaným v řadě knih a zastoupeným v galeriích Evropy i Ameriky a je tak dobrou volbou. I ve skromném počtu snímků je příležitostí k hlubšímu seznámení s ní, a na vernisáži výstavy osobně i s jejich autorem.

Miroslav Koval

>>>   Tonyk Kulhaj - fotografie z vernisáže   <<<