www.galerie-sumperk.cz

Jan Burian - Ostrovy

7. 2. – 4. 3. 2018

Tak jako v případě prosincové výstavy Leny Jakubčákové nechávám doprovodné slovo na autorovi. Jeho snímky ve spojení s příběhem nebo komentářem jiskří souzněním a samy si vystačí. Ostrůvky vzdálených míst spolu vytvářejí souostroví vzájemnosti člověka a přírody. Sotva co lepšího mohl bych k nim přidat.

Miroslav Koval


RAPA NUI (Chile) Art Art má hrob na Velikonočním ostrově, na nejodlehlejší obydlené části naší planety. Na hřbitůvku kousek od moře, na němž se občas pasou koně a jednotlivé hroby jsou vyzdobeny mnoha květinami a rustikálními ornamenty či písmem. My optimisté ovšem nevěříme, že Art je skutečně po smrti...		Island Anděl Na ostrově Ísland se někdy anděl vzhlíží v hladině jezera jako v zrcadle. A nebo se nám to jenom zdá, s anděly je to vždycky tak...

BORNHOLM (Dánsko) Dopravní prostředek Na ostrově Bornholm pronesl rodilý Američan, sklář Peter Hunner: "Amerika je rozjetý vlak, člověk musí být hrozně rychlý, aby mu neujel. V Dánsku - a to je myslím moc dobře - ten vlak jede pomalu. A na Bornholmu, tam na vás i počká."		RÜGEN (Německo) Muž se psem Na ostrově Rujana po sjednocení Německa se někteří lidé ze západní části ptali místních, zdali to s tím svým nudismem nepřehánějí. Odpovídali: Nedotýkejte se tradice našeho nudismu, byla to v uplynulých časech naše jediná svoboda...

FYN (Dánsko) Čestný občan města Odense H. Ch. A. Na ostrově Fyn, ve třetím největším dánském městě Odense, se rozzlobil světoznámý sochař Jens Galschiøt a když radnice odmítla financovat rozsáhlý projekt jeho soch věnovaných místnímu rodáku, světoznámému pohádkáři Andersenovi, ponořil svou sochu do vod místního přístavu. Rozhodl se, že ji městu ukáže jen jedenkrát ročně v den Andersenových narozenin. Ačkoli Hans Christian má své sochy po celém světě - v Kodani, v New Yorku a třeba i v Bratislavě - Galschiøtovo dílo zdá se být nejsugestivnější... A vzhledem ke vztahu spisovatele a jeho rodného města také nejvýstižnější...		PRÄSTÖ (Finsko) Stejným směrem Prästö se stal ostrovem mrtvých. Muslimský hřbitov uprostřed vysokého smrkového lesa je od židovského oddělen jen nevysokou zídkou z navršených kamenů. Muslimové byli nejspíš zajatci z turecké fronty krymské války, snad také vojáci rekrutovaní z nových zabraných území; židů prý bylo v bomarsundské posádce asi sto. Po roce 1846 vznikl na Prästö další hřbitov, na nové ploše byla od sebe oddělena místa posledních spočinutí pravoslavných, katolíků, a také luteránů, jejichž hřbitůvek slouží místním obyvatelům dodnes.

GOTLAND (Švédsko) Rybářská vesnice „A vy se tu necítíte izolovaná?" zeptal jsem se a Majvor se zasmála. „Nikdy. Já se cítím izolovaná ve Stockholmu. Když se kolem mne ženou tisíce lidí po ulici. Tady pociťuji kontakt mezi lidmi, kontakt s přírodou. Gotland je zvláštní místo, všude cítíte velmi blízký dotek s mořem, nebem a zemí. Podobný prožitek můžete mít ve vysokých horách, když se tam procházíte: jste zároveň velmi malý i velký. Je to až náboženský pocit. Švédové moc nechodí do kostela a asi moc nevěří v Boha, ale milují přírodu a v ní někde na pobřeží mívají pocity podobné těm v kostele..."		VESTMANNAEYJAR (Island) Hrob Island má dnes asi 340 000 obyvatel. Není to mnoho a má to mimo jiné za následek, že, ať už se tam vyskytne či vyrobí cokoli, vždycky je toho značný počet, když se to propočítá na počet obyvatel. Island má tudíž největší počet vystudovaných filmových režisérů na jednoho obyvatele na světě, svého času produkoval i nejvíce banánů na jednoho obyvatele v Evropě (ve sklenících). Na ostrově Vestmannaeyjar mají na hřbitově nejvíc soch andělů na jednoho obyvatele na světě. Téměř všechny jsem je vyfotografoval. Ale stejně mě nejvíc zaujala dívenka s pokrčeným kolenem a věncem na hlavě. Nikde jinde jsem takovou neviděl...