Jiří Jílek - Práce ze čtyřicátých až šedesátých let

Výstava, která připomíná nedožité devadesátiny Jiřího Jílka, je v předním prostoru galerie jeho desátou. Je návratem do věku kolem třicítky, do doby, kdy ještě mohl malovat venku ve volné krajině, a někde nahlíží ještě dál proti proudu času. To v případě topolové truhly z roku 1943, několika ukázek malovaných džbánů z kostelecké hrnčírny z let 1943–44 nebo střídmě civilní hlavy E. N. z roku 1947, ze sochařských studií u profesora Jana Laudy na pražské akademii.

Převažují obrazy syrových předjaří a pozdních podzimů krajiny holých stromů z druhé poloviny padesátých let. Zapůjčené od přátel a prvně tu vystavené spolu s matčiným portrétem z roku 1953, který po léta visel nade dveřmi ve skromné sochařské dílně. Podzimní cesta s vozem ze stejného roku nebo i hlava tehdy dvouleté dcery Vendulky z roku 1955 – vedle malby raných šedesátých let, stavebností stále silněji sochařsky cítěné. Celek je vzpomínkou i na krušná první léta po studiích. Na podmínky nesnadného života daleko od všech center a obvyklých profesních možností – a jejich pozvolné zlepšení, doprovázené ale rychle zhoršujícím se zdravím. Dál než k zahradní brance později nedošel; i proto jeho další obrazy vznikají už jenom v malém podkrovním ateliéru.

Matčinu podobu si znovu oživil v roce 1977 sochou Léta válečná, trvale přítomnou ve stálé expozici, a tvář Evy Nagyové – Jílkové v sochách Studánek, v Mateřství a v pozdních obrazech. Návraty k uvízlým vzpomínkám a dávným "situacím" z jeho sešitů byly mu spolehlivým zdrojem většiny ostatní výtvarné i slovní výpovědi. Nejen okolnostmi vynucená, ale i přirozeně zvolená samota jejich zásadní význam prohloubila. Vrací se v ní do dětství a k mládí, prožitému v okolí své rodné Prahy a Českého Brodu. Zachované rané krajiny jsou tak jedinou přímou vazbou k Sobotínu, místu domova druhé poloviny jeho života. Zrcadlí ho ve stavu, který už není, a i proto jsou dnes vzácností, rovnocennou jeho výmluvným sochám.

Miroslav Koval

>>>   Tonyk Kulhaj - fotografie z vernisáže   <<<